Slunce zapadá a svíce jež hoøí pálí do oèí zpustlých v obrazu Tvém poslední rùže zbývá rudá jak krev podávám ji prázdnými dlanìmi Tobì Pár kapek vína na dnì kalichu smáèím své rty jak polibek, pøísaha vìrnosti a meè je v mých rukách, jak déš mé vlastní duše zvedám jej k pøísaze vìrnosti, odpus má slova