Pojï se mnou malá dívenko já cestu stejnou mám dokonce i tvé rodièe velmi dobøe znám pùjdem spolu tímto lesíkem a jsme tam coby dup dívenka slepì uvìøí s ním na cestu se dá netuší však vùbec s kýmpak tu èest má když najednou v pùli cesty dìdek po krku ji chmát a slizce zabreptal: takový mám rád to mu však už z pod kabátu èouhá rudej macek dìdek káže hlasem knìze: vykouøíš mi klacek po rázných tìchto slovech klesla pod ní kolínka dìdek rychle zasáhl dodìlá ji holínka dìdek už si kleká vyhrnuje sukýnku tím velkým tvrdým chorošem trhá malou prcinku pìstmi tluèe do tìlíèka matlá si ho v hovínku pod kníry si prozpìvuje to je jízda božínku.